Kdy vyrazit na louky za houbami, které v lese nenajdete?

Hledejte to, co přežilo – výtrusný prach a dužni

Mladé smrkové a borové porosty na svahu. Po dešti voda stéká po svahu a v mladých hustých porostech se drží v kořenové vrstvě. Stromy jsou mělce kořenící, půda je kyprá a provzdušněná. Hledej v rozestupech mezi kmeny, ne u paty stromů. Další častá chyba: sběr v dospělém tmavém lese, kde je sice vlhko, ale málo světla a podhoubí je utlačené.

Druhým častým omylem je přílišné vyšlapávání. Tráva na pastvinách býbyt v panelákuá nízká a houby se byt v paneláku ní snadno přehlédnou nebo rozšlápnou. Choďte pomalu, dívejte se dva až tři metry před sebe a používejte nůž s krátkou čepelí. Houbu vytahujte opatrně, abyste neponičili podhoubí, a místo po ní jemně přitlačte. Na pastvinách, kde se pase dobytek, dávejte pozor na trus a na to, abyste nic nešlapali do míst, kam se pak vrací zvířata.

Igelitový sáček je pro houby nejhorší varianta. Uvnitř vzniká vlhké mikroklima, houby se zapaří a začnou hnít. Stejně špatná je těsná plastová krabička bez přístupu vzduchu. Potřebujete obal, který dýchá, ale zároveň houby ochrání před vyschnutím. Osvědčil se papírový sáček, novinový papír, případně prodyšná látková taška. Do lednice je dejte v oddělení na zeleninu, kde je vyšší vlhkost, If you beloved this article and you would like to get a lot more info relating to více zde kindly visit our own web site. ale ne přímo na dno, kde se drží voda.

Hřib je nejoblíbenější houba českých lesů, ale zároveň jedna z nejčastěji zaměňovaných. Každý rok skončí na pohotovosti desítky lidí, kteří si spletli hřib s něčím jiným. Přitom stačí držet se několika jednoduchých pravidel a riziko se prakticky vyloučí. Následující postup platí pro hřib smrkový, dubový a borový, tedy pro druhy, které se sbírají nejvíc.

Doma houby zpracujte co nejdřív, ideálně ještě týž den. Očistěte je štětcem nebo vlhkou utěrkou, příliš je nenamáčejte. Na loukách se často objevují druhy, které se hodí spíš k sušení nebo do směsi, než k samostatné úpravě. Vždy si nejdřív ověřte, zda je daný druh vhodný k jídlu a jak se má upravit. Pokud si u některé houby nejste jistí ani po porovnání s atlasem, nechte ji na místě a jděte dál.

Začněte tím, že si vyberete dvě nebo tři lokality a projdete je pěšky křížem, ne po jedné vyšlapané pěšince. Na louce platí, číst dál že houby rostou ve shlucích, takže jakmile jednu uvidíte, zastavte se a prohlédněte okruh několika metrů kolem. Typické je to u čirůvek a strmělek, které vytvářejí kruhy nebo řady. První návštěva slouží hlavně k zapamatování si terénu, teprve druhá a třetí přinese plný koš.

Pokud chcete mít jistotu, označte si místo nenápadně (klacíkem, kamenem) a zapamatujte si stromy v okolí. Houby často žijí v symbióze s konkrétním druhem stromu – například hřib smrkový s mladými smrky. Když strom vyroste nebo se změní světelné podmínky, plodnice se mohou posunout do stínu nebo naopak na okraj porostu.

Na co se na louce soustředit a čeho se vyvarovat Největší chybou je sbírat houby bez znalosti záměny. Na loukách roste celá řada druhů, které si jsou podobné jen na první pohled. Pečlivě proto kontrolujte spodní stranu klobouku, tvar třeně a místo, kde houba vyrůstá. Některé druhy rostou výhradně v trávě, jiné na holé půdě nebo na trusu. Pokud si nejste jistí, houbu neberte vůbec. Fotografujte ji v celku i zespodu a porovnejte s atlasem, až přijdete domů.

Správné načasování je důležitější než délka výpravy. Vyrazte dva až čtyři dny po vydatném dešti, kdy půda stále drží vlhkost, ale tráva už není mokrá. Ranní hodiny jsou lepší než odpoledne, protože houby jsou pevnější a méně napadené larvami. Když je naopak dlouhé sucho, louky vysychají rychleji než les a najdete jen ojedinělé plodnice. V takovém období se vyplatí hledat ve stínu mezí, podél příkopů a na severních svazích.

Louky, pastviny, meze a okraje cest bývají na houby bohatší než kdejaký smrkový hvozd, jen se tam člověk musí naučit dívat. Zatímco v lese hledáte pod stromy, na otevřeném prostranství rozhoduje výška trávy, vlhkost půdy a to, jak dlouho bylo předtím sucho. Většina lidí chodí pořád dokola do stejného lesa a přehlíží plochy, které po vydatném dešti nasypou úrodu během dvou dnů.