Celá příprava zabere jedno odpoledne a hru pak stihnete za dvě hodiny …

4. Sekvence podle příboru. Položte na stůl lžíci, vidličku, rekonstrukce koupelny krok Za Krokem nůž a lžíci. Dítě má doplnit, co následuje, a vysvětlit proč. Vznikne jednoduchá řada, kterou lze prodlužovat. Když dítě řekne „protože se to tak dělá", nestačí to. Ptejte se dál, dokud nevysloví pravidlo.

U všech her platí několik pravidel, která rozhodují o tom, jestli bude trénink užitečný. Hrajte krátce, pět až deset minut stačí; delší doba vede k únavě a k chybám, které se pak zafixují. Měňte pořadí her, aby se tělo ani hlava nenaučily stereotyp. Vždycky nejdřív vysvětlete pravidla a teprve pak spusťte časomíru. A hlavně – nikdy netrénujte na hladké podlaze bez obuvi. Staré noviny jsou levný materiál, ale kloužou spolehlivě.

Začněte tím, že si trasu projdete fyzicky nebo alespoň podrobně prostudujete mapu. Zjistěte, kde jsou strmé svahy, bažiny, padlé stromy, potoky a kde se dá bezpečně sejít z kopce. Vytipujte si záchytné body, kde se skupina sejde, když se někdo ztratí. Vyhněte se oblastem, kde probíhá těžba dřeva, myslivecké naháněčky nebo kde se pohybují vozidla. Typická chyba je spoléhat na to, že „to nějak dopadne" – bez konkrétního plánu se ztráty řeší mnohem hůř.

Překážková dráha z polštářů, dek a krabic zabaví děti od tří let výše. Postavte cestu, kterou musí prolézt, přeskočit nebo oběhnout. Můžete měřit čas a nechat děti soutěžit. Pozor na kluzké podlahy – položte pod polštáře protiskluzovou podložku. Další možností je „lov pokladu": schovejte po bytě pět až deset předmětů a nakreslete jednoduchou mapu. Děti je hledají podle indicií. Vyhněte se schovávání do zásuvek a na nebezpečná místa.

Celá příprava zabere jedno odpoledne a hru pak stihnete za dvě hodiny včetně vysvětlování. Nezapomeňte na pití, vhodnou obuv a domluvu, kde se sejdete, kdyby se někdo ztratil. Orientační hra s buzolou není o rychlosti, ale o tom, že se děti naučí číst krajinu a důvěřovat vlastnímu úsudku.

Hry, které mají deset pravidel a dlouhé čekání mezi tahy, děti odradí spolehlivě. Zkuste z pravidel vypustit vše, co není nutné pro základní průběh. Vynechejte bodování, složité výjimky, speciální karty. Zahrajte jen základní verzi. Pokud dítě vydrží, přidávejte další pravidla postupně, až když si samo řekne. Stejně tak zkraťte hru na polovinu. Lepší je skončit ve chvíli, kdy se dítě ještě baví, než dojet do hořkého konce.

Výbava, kterou si každý nese sám Každý účastník by měl mít vlastní základní výbavu, i když jde jen o krátkou hru. Patří sem pláštěnka nebo nepromokavá bunda, dostatek vody, energetická svačina, píšťalka, čelovka s náhradními bateriemi a malá lékárnička. Oblečení volte podle předpovědi, ale počítejte s tím, že se ochladí, jakmile se zastavíte. Pevná obuv s dobrým vzorkem je podmínka, ne volba – v teniskách na mokré stráni riskujete výron nebo pád. Mobil nabijte na plno a vezměte powerbanku, ale nepředpokládejte, že signál bude všude. Domluvte si předem, kdo z organizátorů má jaké vybavení navíc – lana, karabiny, sirky v obalu.

Trhání a chytání ve dvojici Druhá aktivita vypadá hloupě, ale funguje výborně. Jeden hráč drží novinový list ve výšce ramen a pouští ho. Druhý ho musí chytit dřív, než dopadne na zem. List padá pomalu a nepravidelně, takže nejde o sílu, ale o odhad a pohotovost. Začněte s celým listem, později ho přeložte na polovinu – tím se zrychlí pád a ztíží chytání. Chytejte střídavě pravou a levou rukou, případně oběma najednou. Typická chyba je dívat se na ruku místo na list. Oči musí sledovat padající předmět, ruka jde sama.

Čtvrtá varianta je postřehová hra se dvěma barvami. Z novin vystřihněte asi dvacet čtverečků a polovinu z nich přetřete fixem nebo přelepte barevnou páskou. Čtverečky rozházejte po zemi a hráč na povel sbírá pouze jednu barvu, a to co nejrychleji. Kdo chce přitvrdit, střídá barvy podle toho, jak zařídit malou kuchyni je volá druhý hráč. Tady se láme pozornost: lidé často začnou sahat po špatné barvě, protože se soustředí na rychlost místo na zadání. Zpomalte a teprve potom zrychlujte.

Hry v terénu mají vlastní pravidla než sportovní hala nebo tělocvična. Půda je nerovná, počasí se mění a komunikace vázne, jakmile se skupina rozptýlí do lesa. Většina problémů přitom vzniká ještě před samotným startem – při plánování trasy, rozdělení rolí a kontrole vybavení. Pokud si těchto pár kroků projdete předem, snížíte riziko úrazu i zbytečného stresu na minimum.

Před odchodem zkontrolujte počasí nejen na den hry, ale i na noc před ní. Promáčený terén po vydatném dešti je kluzký i tam, kde to na mapě vypadá bezpečně. Zjistěte, jestli v oblasti neplatí výstraha před bouřkami nebo silným větrem. Vítr láme větve a v lese padají suché stromy – to je reálné riziko, které se podceňuje. Pokud se podmínky zhorší, hru zkraťte nebo přesuňte. Žádné body nestojí za zdraví.

If you adored this post and you would certainly like to obtain even more facts concerning byt v paneláku kindly go to our website.