Když bylinky přestanou růst, hnojení rozhoduje o úrodě

Zásadní je množství, ne frekvence. Rostlina potřebuje vodu až u kořenů, ne jen na povrchu. Zalévejte pomalu a opakovaně, dokud voda nezačne prosakovat spodem květináče nebo do hloubky deseti centimetrů v záhonu. Povrchový film vody se během chvíle vypaří a kořeny zůstanou suché. U velkých nádob se vyplatí zalévat po částech s pauzou, aby půda vodu stihla přijmout.

Šalvěj lékařská je vytrvalá bylina, která v kuchyni nejlépe chutná, když roste v podmínkách, které jí vyhovují. Pěstuje se nejsnáze ze semen nebo z řízků. Semena vysévejte na jaře do mělkých nádob, jen lehce zasypaná substrátem, a udržujte je při teplotě kolem 20 °C. Klíčí pomalu, obvykle za dva až tři týdny. Řízky dlouhé 8–10 v květnu nebo v srpnu z nekvětoucích výhonů, spodní listy odstraňte a zapíchejte do vlhké směsi písku a rašeliny. Zakoření za tři až čtyři týdny.

Sbírejte bylinky ráno po oschnutí rosy, ideálně v době, kdy rostlina kvete nebo těsně před květem. Tehdy má nejvíc aromatických látek. Stonky odřezávejte čistými nůžkami, nikdy netrhejte rostlinu i s kořeny. Sbírejte jen zdravé, nepoškozené části – napadené listy se při sušení snadno zkazí a zplesniví. Nikdy nesbírejte po dešti nebo za vlhka, vlhká nať začne plesnivět ještě před usušením.

Bylinky v květináči mají jen malý objem substrátu, ze kterého mohou čerpat živiny. Jakmile rostlina začne tvořit nové listy, zásoba se rychle tenčí. Poznáte to podle světlejších listů, tenkých stonků a celkově zpomaleného růstu. Na záhonu je situace jiná — půda má větší rezervu, ale i tam se po několika sklizních živiny vyčerpají, zvlášť pokud pěstujete bylinky na stejném místě několik let.

Nejčastější chyba je spěch. Lidé chtějí mít bylinky hotové za odpoledne, a tak je dají přímo na horký radiátor. Další chybou je sušení hned po umytí. Bylinky musí být před zavěšením osušené, jinak si s sebou nesou vodu, která nemá kam zmizet. Když už plíseň objevíte, nezkoušejte ji okrájet a zbytek použít. Mycelium je i tam, kde povlak nevidíte, a takové bylinky patří do koše.

Jak sušit, aby bylinky nezplesnivěly Nejšetrnější je sušení ve stínu při teplotě do 35 °C. Svazky svažte provázkem a pověste květy dolů na tmavé, dobře větrané místo – půdu, komoru nebo pod střechu. Nikdy je nedávejte na přímé slunce, jinak ztratí barvu i vůni. Pokud sušíte v sušičce, nastavte teplotu mezi 30 a 40 °C. Vyšší teplota sice urychlí proces, ale zničí silice. Bylinky s tuhými listy, jako je tymián nebo rozmarýn, snášejí sušení lépe než jemné bylinky, jako je bazalka nebo pažitka.

Stín a průvan místo trouby a mikrovln

Sušení bylinek je nejstarší a nejjednodušší způsob, jak uchovat jejich chuť a vůni na celý rok. Aby ale výsledek stál za to, nestačí jen rostliny pověsit na půdu a čekat. Rozhoduje doba sběru, způsob sušení a podmínky skladování. Níže najdete konkrétní postup, na co si dát pozor a čemu se vyhnout.

Bylinky pravidelně kontrolujte. Když ucítíte zatuchlý pach nebo uvidíte jemný povlak, celou dávku vyhoďte. Plíseň se neomezuje jen na povrch, a i když ji okrájíte, zbytek už není bezpečný. Správně usušené a uskladněné bylinky vydrží plnou vůni jeden až dva roky. Po této době je sice můžete použít, ale budou slabší – tehdy je lepší je nahradit čerstvou úrodou.

Doba sušení závisí na druhu. Tymián, oregano nebo rozmarýn zvládnou i delší teplo, ale bazalka, máta a petrželka jsou citlivé a rychle černají. Tenké bylinky jako libeček nebo kopr usušíte za dva až tři dny, silné stonky potřebují klidně týden. Během sušení svazečky každý den obraťte a zkontrolujte, jestli se někde neobjevila vlhká skvrna. Právě včasné obrácení zabrání tomu, aby se plíseň rozšířila na celou úrodu.

Správně usušená bylinka se láme, drobí se a šustí. Pokud se ohne jako guma, je uvnitř vlhká a musí zpět doschnout. Skladujte ji ve sklenici s těsným víčkem, na tmavém a chladném místě. Když se po týdnu na skle objeví mlžení, znamená to, že sušení nebylo dokonalé a plíseň se vrátí. Rychlost tedy není cíl. Cílem je bylinka, která vydrží celou zimu a nezplesniví.

Teplota, která pomůže, a teplota, která uškodí Radiátor mívá na povrchu přes padesát stupňů, což je pro aromatické látky příliš. Čím blíž k topení bylinky položíte, tím víc vůně ztratíte a tím větší je riziko, že se uvnitř nedosuší. Vzdálenost dvacet až třicet centimetrů nad radiátorem je rozumný kompromis. Pomůže i malý větráček nebo otevřené okno na chvíli, aby vlhký vzduch odcházel. V uzavřené koupelně bez proudění vzduchu se plíseň objeví téměř jistě.