6 zvyků, které prodlouží život vašich turistických bot

Klíčové je sledovat předpověď a rozlišovat mezi dvěma scénáři. Pokud jde o suchý den se silným větrem a teplotami kolem nuly, softshell se hodí jako svrchní vrstva. Jeho membrána, často s voděodolnou úpravou, zvládne krátké přeháňky nebo suchý sníh. osvětlení v obývákuícevrstvá konstrukce, kterou znáte ze sportovních bund, totiž hřeje i při pohybu. Problém nastává, když se ochladí a vy zpomalíte – pak se z prodyšné výhody stává past, protože vnější vrstva nasákne vlhkost a přestane hřát.

Jak si ověřit směr podle přírody a terénu Pokud se rozhodnete pokračovat, neztrácejte čas hádáním. Zkuste si najít vodítka v krajině: mech na stromech roste častěji na severní straně, ale není to spolehlivé pravidlo — v údolích a u potoků se může lišit. Lépe funguje pozorování terénu: pokud jdete z kopce, obvykle narazíte na vodu, cestu nebo lidské obydlí. Naopak stoupání vás vede do vyšších poloh, kde se hůře hledá pomoc. Snažte se jít po hřebenech nebo podél vodních toků — ty dříve či později přivedou k civilizaci.

Častým omylem je zapomínat na magnetickou deklinaci. Ta se v Česku pohybuje kolem dvou až pěti stupňů východně, ale v jiných oblastech může být výraznější. Pokud pracujete s mapou, která má v rohu zakreslenou deklinaci, přičtěte ji nebo odečtěte od azimutu – jinak se vám chyba nasčítá. V praxi to znamená, že když mapa ukazuje sever na vrcholku mapy a buzola ukazuje na magnetický sever, musíte rozdíl zohlednit. Nejjednodušší je si číslo napsat na okraj mapy a používat ho při každém výpočtu.

Když vytáhnete mapu a buzolu z batohu, většina lidí udělá první chybu hned na začátku: pustí se do chůze bez přesné orientace mapy. Přitom stačí deset vteřin, abyste mapu natočili podle světových stran. Položte buzolu na mapu tak, aby její podélná osa mířila k severu, a otáčejte mapou, dokud střelka neukáže na sever. If you treasured this article and you would like to obtain more info relating to it-Core.eu generously visit our web site. Teprve pak má smysl hledat cestu. Bez tohoto kroku budete číst terén špatně a každé rozhodnutí bude postavené na nejistotě.

Orientace mapy podle buzoly je ale jen základ. Důležitější je umět určit svůj aktuální bod. V praxi se osvědčuje metoda „čti terén a hledej shody". Najděte si v okolí dva až tři výrazné objekty, které vidíte i na mapě – skálu, koryto potoka, ostrý ohyb vrstevnice. Postavte se tak, abyste je viděli pod stejným úhlem jako na mapě, a pak si položte tužku na mapu tak, aby spojovala váš odhadovaný bod s každým objektem. Kde se přímky protnou, tam stojíte. Pokud se neshodují, jste jinde, než si myslíte.

Nakonec si batoh vždy vyzkoušejte naložený aspoň na pět minut před odchodem. Projděte se po bytě, zkuste pár dřepů a předklonů. Pokud cítíte, že se ramenní popruhy zařezávají nebo že batoh sedí příliš nízko, ještě teď je čas to upravit. Hrudní a bederní pás nejsou na ozdobu – jejich dotažením přenesete až polovinu váhy z ramen na boky. Když tohle zanedbáte, čeká vás víkend plný zbytečného utrpení, i když je trasa jinak snadná. Správně sbalený batoh je sice jen začátek, ale bez něj se z krásné túry stane trápení.

Víkendová túra začíná už doma, a to konkrétně u otevřeného batohu. Většina lidí dělá stejnou chybu – skládá věci tak, jak je zrovna popadne, a výsledkem je rozházená váha, která bolí záda už po prvních kilometrech. Přitom stačí dodržet pár pravidel, která z batohu udělají pohodlného parťáka, ne nepřítele.

Typickou chybou je spoléhat se na mobilní telefon bez nabité baterie nebo signálu. Než vyrazíte, mějte telefon vypnutý a použijte ho až na nouzové volání. Pokud ho zapnete a budete hledat signál na každém kopci, rychle ho vybijete. Stejně tak není dobré spoléhat na to, že vás někdo uslyší, pokud budete křičet neustále. Křičte jen v intervalech a vždy po nějaké době naslouchejte, zda se neozve odpověď. Při ztrátě v lese je důležité šetřit energii a teplo — pokud se setmí, najděte suché místo, přikryjte se listím nebo větvemi a počkejte na ráno.

Když je batoh lehčí, ale cesta těžší Jakmile máte obsah rozdělený, přichází na řadu samotné balení. Spací pytel nikdy necpejte do batohu nasucho bez kompresního obalu – zabere vám polovinu objemu a vytvoří mrtvou hmotu. Stejně tak se vyhněte balení věcí do igelitových tašek, které kloužou a nedrží tvar. Mnohem lepší jsou suché vaky nebo obyčejné pytlíky, které obsah zhustí a udrží pohromadě. Tekutiny vždy do nepromokavého obalu a nejlépe do boční kapsy, ne doprostřed batohu – při pádu se rozlité pití nedostane do spacáku.

Jakmile zjistíte, že nevíte, kudy dál, zastavte se a zkuste si vzpomenout, kudy jste šli. Vraťte se na poslední místo, které si pamatujete — třeba na rozcestí, potok nebo výrazný strom. Pokud si nejste jistí, zůstaňte na místě. Zalezení v houští nebo za velkým kamenem vám poskytne úkryt před větrem a deštěm, ale hlavně vás udrží v dosahu těch, kteří vás hledají. Zbytečné bloudění prodlužuje záchrannou akci a zvyšuje riziko úrazu.