Přežijete přechod horského sedla? Na co se připravit

Než vyrazíte, zapamatujte si jednoduché pravidlo: zastav se, rozhlédni se, přemýšlej. If you liked this report and you would like to obtain extra info about přečtěte si více kindly take a look at our own web site. Jakmile zjistíte, že nevíte, kudy dál, udělejte si krátkou pauzu. Zkuste si vzpomenout, https://Feswiki.Com kdy jste naposledy viděli značku, rozcestník nebo jiný orientační bod. Pokud máte v batohu vodu a svačinu, snězte je a napijte se – hlad a žízeň zhoršují úsudek. Rozhodně nechoďte dál „náhodně" ve směru, který se vám zdá nejpravděpodobnější, dokud nemáte alespoň hrubou představu o své poloze.

Pro nenáročné vycházky po upravených cestách a turistických značkách v mírném kopcovitém terénu zvolte nízké boty s měkkou podrážkou a flexibilním nártem. Hodí se na suché dny a kratší vzdálenosti. Dejte pozor na to, aby měly dostatečně hluboký vzorek – hladká podrážka na mokré trávě nebo hlinitém úvozu klouže. Typickou chybou je podcenit šířku boty: pokud máte širší nohu, nekupujte úzký střih jen proto, že je levnější nebo barevně hezčí. Nohu musíte mít v botě stabilní, ale ne zmáčknutou.

Jak zvládnout náročný výstup i sestup Nejdříve si zjistěte aktuální podmínky na hřebeni. Lavinová situace, námraza na skále, nebo i jen silný vítr dokáží z běžné cesty udělat smrtelné dobrodružství. Pokud nejste zkušený horolezec, vyhněte se exponovaným úsekům za nepříznivého počasí. Na túru vyrazte brzy ráno, ideálně tak, abyste sedlo přecházeli dopoledne, kdy je největší šance na stabilní počasí. Odpoledne se na horách často tvoří bouřky a mění se viditelnost.

Výběr turistických bot se odvíjí především od toho, kudy chodíte. Jinou obuv potřebujete na zpevněné lesní cesty, jinou na suťové pole a jinou na celodenní přechody po hřebenech. Základní chybou bývá kupovat univerzální boty na všechno – výsledkem je pak kompromis, který vás nepodrží tam, kde to potřebujete, a zbytečně vás tlačí tam, kde byste mohli mít lehčí a pružnější obuv.

Co konkrétně udělat před odchodem na trasu Začněte tím, že si připravíte jídlo a pití. Místo plastové lahve si vezměte termosku nebo tvrdou láhev, kterou znovu naplníte. Svačiny zabalte do voskovaných ubrousků nebo do látkových sáčků, ne do mikrotenových pytlíků. Pokud si kupujete pečivo v obchodě před výletem, nechte si ho dát do papírového sáčku a ten si později složte do batohu. Papír sice nesmíte odhazovat do přírody, ale doma ho můžete zkompostovat nebo vytřídit.

Na trase se vyhněte nákupům v automatech. Plechovky a plastové kelímky pak totiž musíte nosit s sebou až do nejbližšího koše, který může být i několik kilometrů daleko. Pokud už si koupíte nápoj, zkuste ho vypít až na místě a obal si nechte na dno batohu. Rozhodně nepatří do přírody ani banánová slupka nebo jablečné ohryzky. Rozloží se sice rychleji než plast, ale ve volné krajině přilákají zvěř a naruší přirozené prostředí.

Jak správně držet rukojeť a zapojit poutko Většina turistů svírá rukojeť křečovitě, jako by držela jízdenku v přeplněném vlaku. To je nejjistější cesta k únavě ruky, protože se zbytečně napínají svaly i bez zátěže. Rukojeť držte lehce, prsty jen přiléhají, a hlavní váhu přenášejte přes poutko. Poutko by mělo být nastavené tak, aby tlačilo na kořen palce a hřbet ruky. Při záběru pak hůl v podstatě visí na poutku a vy jen vedete pohyb. Tím se ušetří až třetina síly, kterou byste jinak vynaložili na stisk.

Když cesta přestává být cestou Jakmile plánujete chodit po kamenitých stezkách, přes kořeny, sutě nebo po skalnatých hřebenech, potřebujete vyšší botu s pevnějším kotníkem a tužší podrážkou. Vyšší střih chrání kotník před vymknutím a tužší mezipodešev zamezí tomu, abyste cítili každý ostrý kámen. Všímejte si také ochranné špičky a paty – tyto části by měly být z odolného materiálu, který nepraskne při nárazu do kamene nebo skály. Při testování v obchodě se nestyďte projít se po nakloněné rovině, pokud ji mají k dispozici, a zkuste, zda vás bota drží i při došlapu na patu na nerovném povrchu.

Přechod horského sedla není jen obyčejná túra. Je to cesta, která vás zavede do míst, kde se mění počasí rychleji, než stihnete sbalit pláštěnku, a kde každé rozhodnutí o trase má okamžité následky. Než vyrazíte, potřebujete znát nejen cestu, ale i vlastní limity, a to jak fyzické, tak psychické. Odměnou vám pak bude nejen výhled, ale i pocit, že jste zvládli to, co mnozí vzdávají.

Dalším častým problémem jsou hygienické potřeby. Papírové kapesníčky, vlhčené ubrousky nebo náplasti často končí v trávě nebo pod skálou. Přitom stačí mít v batohu malou nepromokavou taštičku na použité ubrousky a náplasti. Stejně tak si vezměte sáček na psí exkrementy, pokud jdete se psem. Mnoho turistů si myslí, že ve vzdáleném lese to nevadí, ale paraziti z trusu se dostávají do půdy a vody.