Když chcete, aby pneu vydržely co nejdéle bez deformací

Velkým nepřítelem jsou také chemikálie a ropné produkty. Benzín, olej nebo ředidla narušují pryž a urychlují její stárnutí. Při běžné údržbě vozidla dávejte pozor, abyste na pneumatiky něco nerozlili. Pokud se tak stane, ihned opláchněte postižené místo čistou vodou a nechte oschnout. Stejně tak se vyhněte agresivním čisticím prostředkům, které zanechávají na povrchu mastný film. voda a jemný saponát.

Při demontáži starého filtru si všímejte jeho orientace – na rámu bývá šipka označující směr proudění vzduchu. Nový filtr musíte vložit přesně stejným způsobem. Pokud šipku ignorujete, filtr sice fyzicky nasadíte, ale nebude správně plnit svou funkci. Před montáží nového filtru důkladně vysajte nebo vyčistěte prostor, kde je usazen, a zkontrolujte, zda se v něm nenacházejí spadané listí, jehličí nebo jiné nečistoty. Ty by mohly způsobit ucpání i nového filtru během krátké doby.

Čištění interiéru auta často končí u vysavače a vlhkého hadříku. Výsledek vypadá dobře, ale jen do prvního usednutí. Skutečný problém se skrývá v detailech, které většina řidičů přehlíží. Pokud chcete, aby interiér vypadal jako nový a dlouho vydržel, musíte postupovat jinak. Základem je rozdělit si práci na suchou a mokrou fázi a nikdy je nekombinovat.

Začněte vždy suchým čištěním. Vysavač s úzkou štěrbinovou hubicí se dostane do spár mezi sedadly, pod kolejnice a do prostoru pod pedály. Nezapomeňte na stropnici, která bývá opomíjená, a na bezpečnostní pásy – ty nasávají prach i pot. U vlhkých skvrn na sedačkách nepoužívejte hned vodu. Nejprve je posypte jedlou sodou nebo kukuřičným škrobem, nechte působit alespoň hodinu a pak vysajte. Tím se odstraní mastnota i zápach bez rizika rozmazání.

Jak probíhá samotná výměna a na co si dát pozor Než začnete, zjistěte si, kde se filtr ve vašem voze nachází. U většiny aut je přístupný z interiéru – obvykle za odkládací schránkou na straně spolujezdce, někdy i pod palubní deskou. U některých modelů je nutné demontovat kryt pod sloupkem řízení nebo se dostat k filtru z motorového prostoru. Vždy si předem ověřte přesný postup rady pro rekonstrukci konkrétní typ vozu, abyste předešli poškození plastových částí. Mějte po ruce šroubovák, ideálně s křížovou i plochou špičkou, a případně i sadu nástrčných klíčů.

Jak chránit pneumatiky při dlouhodobém stání Pokud vůz necháváte stát déle než dva týdny, neměly by pneumatiky zůstat ve stejné poloze. Ideální je s vozem alespoň mírně pohnout, aby se změnilo místo kontaktu s podlahou. Pokud to není možné, zvyšte tlak o 0,2 až 0,3 baru oproti běžné hodnotě. Tím se sníží deformace bočnic. Vozidlo by mělo stát na rovném povrchu, nikoliv na svahu, kde je zatížení nerovnoměrné. U vozů, které stojí delší dobu na jednom místě, pomáhá i podložení náprav, ale to už je nad rámec běžné péče.

Základem je správný tlak. Pneumatika, která je dlouhodobě podhuštěná, se v místě dotyku s vozovkou prohýbá a bočnice se přehřívají. To vede k nevratným změnám konstrukce. Naopak přehuštěná pneu ztrácí pružnost a je náchylnější k proražení. Ideální hodnoty najdete v návodu k vozidlu nebo na štítku u dveří řidiče. Tlak kontrolujte pravidelně, minimálně jednou za měsíc a vždy před delší cestou. Pamatujte, že měření se má provádět u studených pneumatik, jinak je výsledek zkreslený.

Sezónní skladování kol patří k častým zdrojům problémů. Pneumatiky by měly být uloženy ve svislé poloze, nikoliv naplocho na sobě. Ideální je tmavé, suché a chladné místo s teplotou mezi 10 a 20 stupni Celsia. Chraňte je před přímým slunečním zářením, ozonem a zdroji tepla, jako jsou radiátory nebo elektromotory. Pokud kola skladujete i s ráfky, můžete je zavěsit za ráfek, ale pneumatika by se neměla dotýkat země. Při skladování bez ráfků je vhodné je mírně nafouknout na doporučený tlak a občas je pootočit.

Skla a zrcadla čistěte až na konci, jinak se na ně znovu usadí prach z ostatních povrchů. Na skla nepoužívejte přípravky s amoniakem, pokud máte tónovaná skla – způsobují jejich zakalení. Ideální je směs vody a octa v poměru 3:1. Navlhčeným hadříkem z mikrovlákna setřete sklo ve vodorovných pásech, poté svislých, a vyleštěte do sucha. Tento postup zabrání šmouhám, které jsou jinak u čelního skla běžné.

Kabinový filtr, často označovaný jako pylový, je jedním z nejvíce opomíjených dílů vozu. Přitom jeho stav přímo ovlivňuje kvalitu vzduchu, který dýcháte za volantem. Mnoho řidičů si jeho existenci uvědomí až ve chvíli, kdy se z ventilačních otvorů začne šířit nepříjemný zápach nebo když se při jízdě za nákladním autem dusí. Pravidelná výměna přitom není náročná ani časově, ani finančně, a zvládnete ji sami bez návštěvy servisu.